Podle čeho jsou odvozeny názvy měsíců v roce?

Názvy měsíců, které běžně používáme, se nám zdají být samozřejmé a neměnné. Málokdo se zamyslí nad tím, odkud tyto názvy pocházejí a co skrývají za tajemství. V tomto článku se vydáme na cestu do historie a etymologie a prozkoumáme původ českých názvů měsíců. Odhalíme fascinující příběhy starých tradic, pohanských božstev a římského vlivu, které se prolínají v pojmenování dvanácti částí roku.

Leden: Měsíc ledu a mrazu

Leden, první měsíc v roce, nese název odvozený od staroslovanského slova „led“, symbolizujícího mráz a chlad, typické pro toto období. V lidové tradici se Leden také nazýval „prosinec“, jelikož v tomto měsíci se zásoby z prosince pomalu tenčily.

Únor: Měsíc únoru a zimních bouří

Druhý měsíc v roce, Únor, má svůj název odvozený od staroslovanského slova „únor“, které označovalo bouřlivé počasí a sněžení typické pro toto období. V lidových rčeních se Únor nazýval také „krátký měsíc“, jelikož mívá nejkratší počet dní.

Březen: Měsíc březosti a probouzející se přírody

Březen, třetí měsíc v roce, nese název odvozený od staroslovanského slova „březen“, které označovalo období březosti dobytka a probouzející se síly jara. V lidové tradici se Březen nazýval také „ptačí měsíc“, jelikož se v tomto období vracely zimující ptáci.

Duben: Měsíc dubů a otevírání pupenů

Duben, čtvrtý měsíc v roce, má svůj název odvozený od staroslovanského slova „dub“, označujícího strom dub. Duben symbolizoval otevírání pupenů stromů a příchod jara. V lidových rčeních se Duben nazýval také „květný měsíc“, jelikož v tomto období kvetou mnohé rostliny.

Květen: Měsíc květů a rozkvětu

Květen, pátý měsíc v roce, nese název odvozený od staročeského slova „květ“, symbolizující rozkvět rostlin a příchod plného jara. V lidové tradici se Květen nazýval také „máj“, jelikož v tomto měsíci se slavil svátek lásky a mládí.

Červen: Měsíc červených plodů a horkého slunce

Červen, šestý měsíc v roce, má svůj název odvozený od staročeského slova „červen“, označujícího červenou barvu dozrávajících plodů. Červen symbolizoval horké letní slunce a hojnost úrody. V lidových rčeních se Červen nazýval také „bramborový měsíc“, jelikož v tomto období se sázejí brambory.

Červenec: Měsíc červů a horkého počasí

Červenec, sedmý měsíc v roce, nese název odvozený od staroslovanského slova „červ“, označujícího hmyz. Červenec symbolizoval horké letní počasí a hojnost hmyzu. V lidových rčeních se Červenec nazýval také „senoseč“, jelikož v tomto období se kosí seno.

Srpen: Měsíc srpů a žní

Srpen, osmý měsíc v roce, má svůj název odvozený od staročeského slova „srp“, označujícího nástroj na sklizeň obilí. Srpen symbolizoval vrchol léta, hojnost úrody a plné proudy práce na polích. Lidé se v tomto období usilovně věnovali sběru zralých plodů a přípravě zásob na zimu. V lidové tradici se Srpen nazýval také „horký měsíc“, jelikož v tomto období bývá zpravidla nejteplejší počasí v roce. Zároveň se Srpen spojoval s hody a oslavami úrody, které vyjadřovaly vděčnost za dary přírody.

Září: Měsíc září a dozrávajících plodin

Září, devátý měsíc v roce, nese název odvozený od staročeského slova „září“, označujícího jas a světlo. Září symbolizovalo dozrávání obilí a sklizeň úrody. V lidových rčeních se Září nazývalo také „babí léto“, jelikož v tomto období nastává období příjemného a teplého počasí.

Říjen: Měsíc říje a barvy

Říjen, desátý měsíc v roce, má svůj název odvozený od staročeského slova „říje“, označujícího období rozmnožování jelenů. Říjen symbolizoval také barvířství, jelikož v tomto období se díky sklizni lnu získávalo lýko na výrobu textilu. V lidových rčeních se Říjen nazýval také „bramborový kop“, jelikož v tomto období se sklízely brambory.

Listopad: Měsíc padajícího listí a chladného počasí

Listopad, jedenáctý měsíc v roce, nese název odvozený od slovesa „padat“ a slova „list“. Listopad symbolizoval opadávání listí ze stromů a příchod chladnějšího počasí. V lidových rčeních se Listopad nazýval také „dušičkový měsíc“, jelikož v tomto období připadá svátek Dušiček.

Prosinec: Měsíc posada a zimního klidu

Prosinec, dvanáctý a poslední měsíc v roce, má svůj název odvozený od staročeského slova „posada“, označujícího období, kdy lidé seděli doma u ohně a chystali se na zimu. Prosinec symbolizoval také klid a odpočinek před příchodem nového roku. V lidových rčeních se Prosinec nazýval také „vánoční měsíc“, jelikož v tomto období se slaví Vánoce.

Původ názvů měsíců v češtině odhaluje zajímavé souvislosti s přírodou, starými slovanskými zvyky a římským vlivem. Každý měsíc tak nese v sobě nejen časové označení, ale také odkaz na tradice a dědictví našich předků. Ať už sledujete střídání ročních období s praktickým záměrem, nebo se jen rádi ponoříte do historie jazyka, znalost původu názvů měsíců vám může přinést hlubší porozumění světu kolem nás.