Proč nepodceňovat bezpečnost práce?

Mezi nejčastější pracovní úrazy patří poranění zaměstnanců ostrými hranami. Nejvíc nehod dále tvoří pády osob a předmětů z výšky nebo do hloubky. Časté jsou také úrazy, které si lidé přivodili při práci s náčiním nebo různým elektrickým ručním nářadím. Vyplývá to ze zjištění Státního úřadu inspekce práce. Na podobné problémy poukazují i odborníci na bezpečnost práce pro oblast průmyslu.

Desítky tisíc úrazů v Česku

Na tuzemských pracovištích se měsíčně stávají tisíce pracovních úrazů. Jen v prvních 5 měsících letošního roku jich úřad inspekce práce evidoval téměř 20 tisíc, ve 46 případech lidé zemřeli a v 582 případech bylo zranění vážné. Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečná pozornost věnovaná bezpečnosti práce, za kterou hrozí zaměstnavatelům několikamilionové pokuty.

Řezná poranění

Zvýšenému riziku řezných poranění jsou vystaveni dělníci, kteří pracují například v kovozpracovatelském nebo automobilovém průmyslu. „Zaměstnavatelé by měli více dbát na to, aby pracovníci nosili správné a řádné ochranné pracovní pomůcky, například rukavice s vysokou odolností proti proříznutí. Samotní zaměstnanci by si zase měli uvědomit, že používání ochranných prostředků je v jejich vlastním zájmu. Jejich nošení je navíc uživatelsky přátelské.

Stavebnictví – tlak na efektivitu místo bezpečnosti

Nejrizikovější pracoviště se dlouhodobě nacházejí v segmentu stavebnictví, například kvůli časté práci ve výškách nebo manipulaci s těžkými předměty. Bezpečnost stavebních dělníků silně pokulhává, priority zaměstnavatelů jsou jinde. Velkou roli v tom bohužel hraje tlak na cenu a efektivitu. Firmy jsou nuceny stavět rychle a levně. Investice do bezpečnosti je pak logicky často stavěna na druhou kolej a bezpečnost se vykonává jen formálně nikoliv reálně. Příslušné úřady se navíc zabývají zejména administrativou a razítky, ale fyzická kontrola dodržování předpisů na stavbách se provádí jen okleštěně. Dochází především k podceňování oprav, údržby objektů a pracovišť, kde se pracuje ve velice rychlém sledu, například v rozmezí dvou až tří dnů. V takových podnicích bývá kontrola opravdu výjimečná.

Nezodpovědní zaměstnanci

S bezpečností práce si mnohdy nedělají těžkou hlavu ani samotní zaměstnanci. Pracují bez potřebných osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek, podceňují riziko a nepřikládají svému pracovišti dostatečný respekt. Na stavbě se mnohdy chovají stejně, jakoby prováděli domácí práce a svůj přístup vyjadřují slovy „zatím se nám nic nestalo“.  Nejen lehkomyslní mladí pracovníci, ale i zkušení matadoři rádi podléhají mylnému pocitu, že se jim úrazy budou vyhýbat. Zaměstnavatelé by je měli více hlídat. Pomohlo by i zpřísnění podmínek při vyplácení pojistek firmám s ohledem na školení zaměstnanců, vyhodnocení rizik a plánovanému harmonogramu prací se zřetelem na přijatá opatření.

Osobní ohodnocení za užívání ochranných prostředků

Počet pracovních úrazů je podle odborníků možné snížit systematickým tlakem a důrazem na vysvětlování zásad bezpečnosti práce. Z různých průzkumů plyne, že 61 % bezpečnostních expertů považuje za důležité zkvalitnit úroveň školení a tréninkových programů. O potřebě zlepšit monitoring zaměstnanců je pak přesvědčeno 48 % specialistů na bezpečnost práce. Ti by současně uvítali propojení nošení ochranných prostředků s osobním ohodnocením pracovníků.