Začnou se lidé ve velkém stěhovat na venkov?

Tento trend měla podle některých technologických vizionářů přinést už revoluce spojená s masivním nástupem internetu. Celosvětová počítačová síť měla podle studií uveřejněných v polovině devadesátých let a na začátku tisíciletí odstranit většinu nevýhod, které přináší život na venkově – jmenujme alespoň nutnost dojíždět do práce, horší dostupnost vzdělání a lékařské péče či nedostatek kulturního vyžití. Bohužel se tak nestalo. I v posledních dvou dekádách se víc lidí stěhovalo z vesnice do města než opačným směrem.

Předpovědi se zatím nenaplnily

Navzdory optimistickým předpovědím se ukázalo, že většina firem není připravená na to, aby jejich kancelářští zaměstnanci pracovali z domova. Úřady a státní instituce nevyužívaly všechny možnosti internetu a stále trvaly na osobních podáních, v tom lepším případě alespoň na využití klasické pošty. A distanční vzdělávání se prosadilo snad jen v Austrálii, kde jsou od sebe některá města vzdálena i několik hodin jízdy autem.

Virus všem dokázal, že to jde

Až dění posledních měsíců dokazuje, že lidé skutečně nemusí začínat každý pracovní den krátkou poradou v plné zasedačce, že děti nemusí každý den dorazit do školy, a že nakupovat online lze všechno včetně potravin a léků. S českými úřady už můžete bezplatně a navíc okamžitě komunikovat pomocí datové schránky, online podání konečně využívají všechny. Zdá se, že koronavirus dokázal to, co se internetu nepovedlo.

Zpátky na venkov?

A protože fyzická přítomnost dospělých na pracovišti a děti ve škole přestává být nutností, možná se blíží doba, kdy se lidé začnou houfně stěhovat na venkov. Ten je totiž mnohem bezpečnější, pokud jde o riziko přenosu nakažlivých nemocí. A životní prostředí v menších sídlech je tradičně o poznání lepší než ve velkých městech. Na vesnici je navíc možné pěstovat ve vlastním skleníku zdravotně nezávadnou zeleninu.